5. ZOO

Tuto neděli jsme se s oddílem vydali do ZOO, kam jsme se už dlouho těšili, i když u Bořka jsme tomu moc nevěřili, protože toho vyleká i babiččina andulka. Byl to den plný zážitků - hned u vchodu byla klec s roztomilými opičkami, ale Ilona si nedala pozor a jedna jí sebrala jabko, které si přinesla na svačinu. O kus dál zařval jaguár tak silně, že Adam leknutím ucouvl a vrazil do automatu na krmení. To bylo ale fajn, protože z přístroje něco málo vypadlo a Danka hned běžela krmit v blízké ohradě se pasoucího emu. Dále jsme se vydali do noční expozice, kde byla tma a smrdělo to a kluci zlobili Klárku strašením, že se jí do vlasů určitě zamotá netopýr. Naštěstí se to nestalo a pokračovalo se k expozici klokanů, kde nás Filip, který byl s rodiči v Austrálii, dlouze poučoval o tom, jak to s nimi je v divočině. Protože bylo vedro, Hanka navrhla, že bychom si mohli chvilku odpočnout u vystoupení tuleňů, kde byl navíc příjemný chládek. Všichni souhlasili, i když Cyril se ne a ne odtrhnout od pozorování hlídkujících surikat. Pak jsme si zašli na oběd do bistra u nádrže s aligátory, a protože měla Lucka nedávno narozeniny, složili jsme se jí na zmrzlinu coby dezert. Na závěr jsme vydali mrknout na malé savce a strhla se hádka, kdy Erik tvrdil, že zaručeně nejhezčí je norek. Jenda naopak preferoval činčily. Gábina nad tím nechápavě vrtěla hlavou, protože všem přece musí být jasné, že nejkrásnější je její yorkšír, který
na ni společně s rodiči čekal u autobusu, když jsme přijeli domů.

Část závěrečné šifry:

qfsflbaepvipejov,