6. Naše zahrádka

Co jsme se přestěhovali z města na vesnici, maminka se hned pustila
do zvelebování zahrady, kde rostly většinou jen ostružiny. A dala se
do toho s vervou, takže je teď z toho tak trochu džungle a v létě mi trvalo pěkně dlouho, než jsem našel zvonky, abych měl dárek pro babičku k svátku. To tatínek měl hned od začátku jasno, co se bude pěstovat - máme tu docela teplo, tak proč nezkusit chmel. Sestřička má zase ráda květiny, i když za pampelišky jí sousedi nejsou vděční, takže ty občas vytrháváme, ale na zvonky nedá dopustit, protože je má ráda babička. Taky si k nám chodí na ovoce, hlavně na borůvky a kiwi, které mamka vypěstovala teprve nedávno. Prý jsou z nich skvělé marmelády, ale trhá také diviznu na čaj, třešně do kompotu a - proč to opět nezmínit, své oblíbené zvonky, aby jí dělaly doma radost. To já, kdybych si měla vybrat, tak si natrhám kytici z růží a kopretin - růžová a bílá jdou hezky k sobě. Občas trochu remcám, že musíme kolem zahrádky skákat, ale když uzrajou hrušky na křížaly, maliny do sirupu, třešně na bublaninu a jahody do knedlíků, tak na všechnu lopotu hned zapomenu!

Část závěrečné šifry:

wejtdjqmjof"ebutjtmpgjl",