Jak začít a čeho si všímat

Šifrování je hodně o praxi. Bohužel nejde o cvičení morseovky, kdy vám organizátoři dají zprávu složenou z teček a čárek a prostým překladem písmen do běžné abecedy je vyhráno. Takovou zprávu sice můžete dostat, ale zjistíte, že nedává smysl. V nejlepším případě jde o prosté zaměnění teček za čárky, ale obvykle je to složitější. Šifry jsou totiž často vícestupňové...

Ideální je se poprvé přidat k týmu, jehož členové už mají nějakou tu hru za sebou, ale není není to nezbytné. Nejlepším cvičením jsou staré šifry na webech již proběhlých akcí, kde je i řešení. Pokud vám šifra nejde vyluštit, nic se neděje, mrkněte na řešení a zkuste ho použít (princip je mnohdy jednoduchý, ale chce to trpělivost při aplikaci). Po pár takto rozluštěných šifrách si už začnete všímat některých věcí, například:

Počítáme jako diví :). Při prvním zkoumání šifry nejde o žádnou velkou matematiku, obvykle stačí napočítat do 26 nebo 27. Pokud dojdeme k těmto číslům, jde s velkou pravděpodobností o abecedu (většinou anglickou - 26, méně často českou s CH - 27). Může to být počet řádků, slov na řádku ale třeba i délka nějakého objektu. Tady si dovolím připomínku - i pokud změříte 25 cm dá se tam najít abeceda - rozdělním na jednotlivé centimetry získáte při označení začátku a konce 26 čárek. Dále nás zajímá, zda nemáme něčeho 3x5 (např. báseň, která má tři slova na řádku a pět veršů ve sloce) a tam pak častý výskyt jednoho prvku (třeba dvojice písmen) - to bývá rastrová abeceda, kdy opakující se znak podle pozice vykreslí písmeno. Je-li něčeho 2x3 a zase je tam jedna věc často, může jít o Braillovo písmo. Pokud jsou skupinky od jedné do čtyř, zkuste morseovku (čísla, kódovaná pěti znaky, se obvykle nepoužívají). Někdy jsou šifry tvořeny i čísly jako takovými. Tady je dobré se podívat, zda tam nejsou prvočísla nebo jestli po odmocnění nezískám celé číslo (např. v rozsahu 1 - 26 :).

Textová analýza: pokud dostanete větší množství textu, zaměřte se na to, co se v něm opakuje. Nejen slova jako taková, ale vyšší četnost pro češtinu ne tak obyvklých písmen (např. slova s X, Q, W), předložek, bigramů a trigramů, což jsou skupinky hlásek,
např. pr, ost, st, pra... Tady přichází na řadu pastelky a zvýrazňovače, které pak hodně urychlí finální luštění.

Dále si všímejte velikosti a typu písma - něco nemá patky a zbytek textu ano? Některá písmena jsou jiným fontem? Něco tučně nebo kurzivou? Jsou písmena v řádcích přesně pod sebou? Existují speciální fonty, které to umožňují a pak se v takovém textu dá snadno něco grafického ukrýt.

U grafických šifer záleží na typu - jde-li o čmáranici, určitě začněte pohledem z dálky. Někdy se hledá na obrázcích stejný prvek (a počítá :), jindy naopak to, co chybí. Můžeme spojovat stejné/podobné prvky, vybarvovat, měřit, překládat papír, někdy i stříhat...

Než vyrazíte do terénu, určitě se seznamte s tím, jak fungují nejčastěji používané šifry, jako jsou posuny, rastry, morseovka, Braillovo písmo, semafor, velký polský klíč, vlajková abeceda a dvojková soustava nebo šifrovací mřížky.

Také nezapomínejte na název šifry, může obsahovat nápovědu. Pokud vám organizátoři něco dají na startu, neztratit - je to třeba k luštění. Stejně tak je důležité si přečíst povinné vybavení, je-li tam lepidlo a nůžky, pravděpodobně budete něco stříhat. Ale stříhání je docela radikální zásah do šifry, proto ho zkuste, až si budete jisti (a můžete si i původní vzhled vyfotit pro případnou rekonstrukci když zjistíte, že se to stříhat nemělo a nemáte
už další verzi zprávy). O tom, že je téměř nezbytné (nemáte-li fotografickou paměť) mít
s sebou nebo aspoň v mobilu šifrovací tabulku netřeba psát :).

Pro detailnější informace opět doporučuji např. web Šifrovačky.cz.